Farma zvířat (George Orwell)

Literární druh: epika
Literární žánr: antiutopická novela

Téma, motiv:

• Kritika autoritářských a diktátorských politických tendencí
• Alegorie na období stalinismu (kult osobnosti) v SSSR (od leninské ideologie - lebka Majora - parodie mauzolea na Rudém náměstí přes říjnovou revoluci po střet Stalina a Trockého)
• Na začátku může být sice dobrý myšlenka, ale poté, co se určitá skupina dostane k moci, ztrácí všechny zásady, hraje jen ve svůj prospěch (moc a peníze)
• Stále menší příděly krmení reprezentují krizi bolševického hospodaření
• Kniha končí přátelstvím lidí a prasat (pakt o neútočení, konec studené války)
• Prasata se stala těmi, proti kterým původně bojovala, které nenáviděla - lidmi
• Nastolení nových pravidel, euforie a nadšení se postupně změní ve stereotyp a touhu ovládat 2.
• Zachycení proměn revolučních nálad
• Postupná uzurpace ze strany prasat
• Veřejné popravy (zvířata se mezi sebou udávají)
• Animalismus
• Manipulace (z Kuliše nakonec Napoleon a jeho pomocníci udělají zbabělce a zrádce)
• Falšování historie
• Zneužívání nevzdělanosti (zvířata, která umí číst, se hůř ovlivňují)
• Původně celkem spravedlivých 7 přikázání se změní na tezi, která vyjadřuje nadřazenost prasat
• Režim: nadřazenost jedné rasy, zbavování se politických nepřátel, psi = STB, naivní slepě věří ve změnu k lepšímu, intriky, zákony = 7 přikázání
• Příběh je tragický
• Z hlediska k žádné velké změně nedošlo, jen se nakrátko zlepšila jejich nálada (dřív musela sloužit lidem, později musela sloužit prasatům)

Časoprostor: Panská farma, Farma zvířat v Anglii, 2. světová válka (období stalinismu v SSSR)

Kompoziční výstavba:

• Chronologická
• Kapitoly

Vypravěč:

• Er-forma, nezúčastněný

---

Postavy:
Pan Jones: původní majitel farmy, holdoval alkoholu, zanedbával zvířata

Major: inteligentní kanec, vyjádřil přání revoluce (Lenin)
Napoleon: vedoucí prase, mazaný, vychytralý (Stalin)
Kuliš: chytré prase, čestný, měl mnoho dobrých nápadů, byl politickým protivníkem Napoleona, nakonec byl odstraněn (Trockij)
Pištík: prase, pravá ruka Napoleona

Molina: krásná klisna, není moc chytrá, přešla k lidem, protože jí dali mašle

Boxer: kůň, nejpracovitější, idealista, čestný, když už nemůže pracovat, Napoleon ho pošle na jatka

Benjamin: Orwellův autoportrét, cynický, nezúčastněný intelektuál, zapojí se do dění, až když se situace dotkne jeho přítele Boxera (jatka)

Ovce: nemyslící, tupý dav, jsou snadno ovládnutelné

Lidé: kapitalisté a vykořisťovatelé

Havran Mojžíš: představuje víru, vypráví zvířatům pohádky o lepším světě, který přijde po smrti

---

Děj:

Příběh se odehrává na poměrně malé farmě, kterou vlastní pan Jones. Pan Jones se opil a zapomněl zvířata zavřít. Ta se sešla ve stodole a prase Major vyprávělo o revoluci, která jednou přijde. Dává zvířatům návod, jak změnit své postavení, vymyslel Animalismus (hl. znakem je nepřátelství k člověku, láska ke zvířatům, zřejmě učení marxismu-leninismu).

Za několik dní zemřel, ale po jeho smrti se zvířata vzbouřila a vyhnala pana Jonese. Tím začala revoluce. Potom prasata oznámila, že umí psát a číst a že přejmenují Panskou farmu na Farmu zvířat a napsala na vrata 7 přikázání („Každý, kdo chodí po dvou nohách, je nepřítel, každý, kdo chodí po čtyřech nebo má křídla, je přítel.“)
Prasata jim slíbí, že budou dostávat více žrádla a budou méně pracovat, učí je číst, pořádají schůze, kde se o všem hromadně hlasuje, každý má svou funkci a svá práva, všechno patří všem.

Zprvu to vypadá na ideální společnost, ale to jen do doby, kdy se prasata začnou separovat. Zvířátka jim slepě věří, ta hloupější, ale i ta chytrá se nechají lehce přesvědčovat o zjevných nesmyslech (prasata nemusí pracovat, protože mají spoustu duševní práce s řízením chodu farmy, …).
V čele jsou dvě prasata (Kuliš a Napoleon), která se pořád hádají. Když jedno podá návrh, druhé ho zamítne, v lepším případě podá jiný návrh. Napoleon vyhnal chudáka Kuliše a poslal na něj divoké psy, které si sám vychoval. Postupně jimi vraždí i ostatní zvířata. Napovídal jim totiž, že za tu dobu zapomněla 7 přikázání.
Napoleonův pomocník, prase Pištík, měnil postupně přikázání. Zvířatům to připadalo divné, ale Pištík jim říkal, že se pletou, že mají špatnou paměť. Nakonec zvířata uznala, že má pravdu.
Prasata postupně soustřeďovala větší a větší moc, až nakonec vládla v čele s diktátorem Napoleonem ještě přísněji než lidé. 7 přikázání nakonec změnila v jedno: Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější.

Příběh vrcholí hostinou, na které jsou společně prasata a lidé – delegace sousedních farmářů. Zvířata hostinu sklesle pozorují oknem. Lidé obdivují přísný režim, jaký prasata ostatním zvířatům nastolila, a Napoleon slavnostně oznamuje přejmenování Farmy zvířat na Panskou farmu. Zvířata shledávají, že již nelze odlišit prasata od lidí.

---

Vyprávěcí způsoby

• Přímé řeči
• Nepřímé řeči

Typy promluv

• Dialogy
• Přímé řeči
• Autorská řeč

---

Literárněhistorický kontext:
George Orwell

• 1. pol. 20. stol.
• Anglie
• 1984 – antiutopie + sci-fi
• Socialista X varuje před socialismem, zneužitím moci

Antiutopie

• Farma zvířat (George Orwell)
• 451 stupňů Fahrenheita
• My (Zanjatin) – 1dnotný stát
• Pozvání na popravu
• Stroj času

Sci-fi

• Marťanská kronika
• Válka světů
• Vesmírný konflikt – Avatar, StarWars, StarTrek (Star sci-fi)
• Planeta opic
• Ocelové město
• Vynález zkázy

Utopie

• R.U.R.

Současníci

• Osborne – Ohlédni se v hněvu
• Amis – Šťastný Jim

Alegorie, dřív krit. spol.

• Labyrint světa…
• Gulliverovy cesty