Kytice (Karel Jaromír Erben)

Literární druh: epika
Literární žánr: básnická sbírka

Téma a motiv:

• Konflikt člověka se základními mravními zákony
• Erben je přesvědčen o tom, že mravní řád je odvěký a neměnný
• Osud nezávisí na vůli jednotlivce, je mu „přidělen“
• Síla osudu dovede zničit každého, kdo se jí postaví – každý má na světě svůj úděl, nesmí ho měnit, vše je od začátku dané
• Hrdinové jsou trestáni za své chyby
• Někdy mohou svým pokorným chováním a pokáním svou vinu napravit
• Přesné rozdělení dobra a zla
• Velká role - příbuzenské vztahy, hlavně vztah matka-dítě (často zdroj neštěstí)
• Balady - pochmurný, tragický konec (většinou)

Motivy

• Zločin a nemožné vykoupení (Dceřina kletba)
• Osudovost (Štědrý den)
• Vášeň (Poklad)
• Člověk vs. krutá přírodní síla (Polednice) 

Časoprostor: čas neurčený (dávná minulost, čerpal z pověstí), dle balady

Kompoziční výstavba:

• Úvodní báseň
• 12 balad
• Většinou chronologická

Vypravěč:

• Lyrický subjekt - Erben - v úvodní básni
• Vysvětluje název a smysl sbírky 

---

Postavy:
Vodník
Nepochybuje o sobě (chystá se na svatbu)
Chytrý, ví, že nejslabší místo jeho ženy je její dítě
Použije ho jako záruku jejího návratu a později ji s ním defacto citově vydírá
Jemu samotnému na dítěti moc nezáleží, nakonec ho zabije, jako trest pro jeho ženu

Vodníkova žena
Mladá, naivní a lehkomyslná
Odmítla poslechnout svou matku - byla potrestána, unesena Vodníkem
Vodníka nenávidí, nenávidí rybník, miluje své dítě a svou matku
Je ochotna porušit všechny Vodníkovy podmínky, na pláč vlastního dítěte ale už slyší

Matka z Vodníka
Analogie mezi vztahem ona - její dcera a její dcera - její vnučka
Když chce dcera za svým dítětem, aby neplakalo, taky ji mateřsky chrání
Svým jednáním nepřímo zaviní smrt dítěte

Matka z Polednice
V afektu na své dítě pošle Polednici - udělala chybu
Platí za ni velmi krutě - smrt svého dítěte nakonec zaviní ona osobně - když se ho snaží před Polednicí bránit, udusí ho

Matka z Pokladu
Touha po penězích ji zaslepila tak, že zapomněla na své dítě, nedošlo jí, co se může stát
Symbolika- zlato se proměnilo v kameny a to nejcennější, co měla, dítě, bylo pryč
Trest = rok bez dítěte a strach, jestli ho vůbec někdy uvidí
Svého činu litovala, kála se - bylo jí odpuštěno a dítě za rok opět našla

Dcera z Dceřiny kletby
Za svou „hloupost“ obvinila ostatní lidi
Přeje doživotní trápení otci dítěte, protože jí lhal, aby ji svedl (neměla mu věřit)
Proklíná svou matku za to, že ji vše dovolila (má přeci svůj rozum, zabíjet se nesmí)
Naivní a rozmazlená
Svého činu lituje

---

Děj:

Poklad (! šťastný konec)
Na Velký pátek šli lidé do kostela na mši. Za nimi šla matka s dítětem. Chudá vdova spatřila skálu s otevřeným vchodem. Vešla dovnitř a zaslepena touhou po zlatě odložila dítě, aby si z pokladu mohla odnést co nejvíce. Zlato se doma proměnilo v kamení a matka, která porušila zákon mateřské lásky, tak ztrácí nejen bohatství, ale především dítě, které zůstalo v jeskyni. Po roce utrpení a pokání se s ním na Velký pátek na stejném místě opět setkává…

Svatební košile
Dívka čeká na návrat milého z vojny. V zoufalství se v modlitbě rouhá, prosí o návrat milého, nebo o svoji smrt. Mrtvý milý si přichází pro nevěstu v měsíční noc. Cestou na hřbitov jí zahodí modlitební knížku, růženec i křížek. Až tam dívka pochopí, že je mrtev a schová se do márnice, kde obživne umrlec. Zachraňují ji modlitby.

Kytice
Úvodní balada, kdy 3 siroty chodí každé ráno na hrob své matky a věří, že se převtělila do kvítků, které pokryly celý její hrob. Kvítky nazvaly mateřídouškou.

Vodník
Balada Vodník vychází ze středu 2 rozdílných světů – pozemského a vodního. Matka měla sen, že její dcera zemřela, ale dcera jí nevěří a odchází k jezeru, kde spadla do vody, kde ji chytil vodník. Dívka porodila vodníkovi syna, ale po čase se jí začalo stýskat po matce. Přemlouvá tedy vodníka, aby ji pustil za matkou. Vodník, ač nerad, ženu pouští za podmínky, že se večer vrátí. Večer se žena nevrací, a tak šel za ní. Když došel ke světnici, matka odmítla dceru pustit, i když velmi naléhala. Vodník využije jejich syna, že má prý hlad. Matka mu řekla, ať synka přinese k nim. To sice vodník splnil, ale trestá svou ženu tím, že synka zabíjí.

Polednice
Matka se snaží utišit své dítě, aby mohla dovařit oběd pro svého muže, který se v poledne má vrátit z práce. Dítě se jí nedaří utěšit, a tak volá polednici, jež se zanedlouho objevila ve dveřích. Matka ve strachu své dítě udusila.

Dceřina kletba
Báseň je dialogem matky a dcery. Matka se diví proč je dcera nešťastná. Dívka odpoví, že zabila své dítě a chce se oběsit. Dcera proklíná svého svůdce, který ji zradil, i svou matku, která nezabránila neštěstí.

Záhořovo lože
Mladý hoch jde do pekla a po cestě potkává loupežníka Záhoře. Ten ho nezabije pod podmínkou, že mu pak popíše peklo. Když se poutník vrací zpět, vypravuje Záhořovi, jaké tam pro něj mají připraveno mučící lože – Záhořovo lože. Záhoř se lekne a činí pokání. Po 90 letech je mu odpuštěno a dostává se do nebe.

---

Vyprávěcí způsoby:

• Nevlastní přímé řeči

Typy promluv:

• Monology
• Dialogy
• Autorská řeč

Jazykové prostředky a jejich funkce:

• Silné dramatické prvky
• Úsporný jazyk
• Přesné vyjadřování
• Zvolací věty
• Expresivní výrazy

---

Literárněhistorický kontext: 
Karel Jaromír Erben

• 19. stol.
• Sběratel – písně, báchorky, říkadla
• Pohádky – Zlatovláska (motiv z Tristana a Izoldy), Otesánek 

Další balada z kytice:

Zlatý kolovrat
Dora se potkala s králem, když ji král žádá o vodu. Dora se mu zalíbí a chce si ji vzít a proto nařizuje její nevlastní matce, aby ji příštího rána přivedla na zámek. Cestou za králem ji nevlastní matka a sestra zabije a některé části těla berou s sebou. V lese ji objevil stařeček, který posílá pachole, aby vyměnilo zlatý kolovrat atd. za části těla. Nevlastní sestra Dory samozřejmě chce vše a tak věci vyměnila. Stařeček s pomocí živé vody vdechne Doře život. Po návratu krále se mu jeho žena chlubí, co pořídila. Král žádá po své ženě upříst zlatou nit, ale kolovrat ji zradil a začal příst pravdu. Vzteklý král obě ženy vyhání a odchází pro Doru.

Pohádky

• Božena Němcová (Babička)
• Pohádky bratří Grimmů (Sněhurka, Červená Karkulka, Šípková Růženka)
• Hans Christian Andersen (Malá mořská víla)
• Alenka v Říši divů (Lewis Carroll)
• Pinocchio

Sběratelé:

• František Ladislav Čelakovský – Ohlas písní českých, Ohlas písní ruských
• Bratři Grimmové – Pohádky pro děti a celou rodinu, Červená karkulka, Vlk a 7 kůzlátek, Zlatý pták, Brémští muzikanti

Sociální balady:

• Neruda - Balady a romance (Dědova mísa)
• Majer - V poledne (topič chce rozbít stroj)
• Bezruč - Maryčka Magdónova
• Jiří Wolker - Těžká hodina (sociální rozdíly)

Současníci - svatá pětice - spolu s: Mácha, Němcová (venkovské drama), Tyl, Borovský

Moderní písňové texty

• Nohavica
• Landa
• Kryl
• Šanson (píseň s obsahem – vlastně balada) – Radúza, Hegerová