Máj (Karel Hynek Mácha)

Literární druh: lyricko-epický
Literární žánr: báseň

Téma a motiv:

• Vina a smrt, láska, Země, čas
• Nešťastný životní osud Viléma a Jarmily
• Zobrazení májové přírody, oslava jarní přírody

Časoprostor: krajině u Doks, pod kopcem Bezděz, u jezera (nyní Máchova)

Kompoziční výstavba:

• 4 zpěvy a 2 intermezza
• Chronologická, retrospektivně (ve zpěvech)
• Složitá vnitřní struktura

Vypravěč:

• Lyrický subjekt – autor - er-forma, v závěru ich-forma (autor se ztotožňuje s Hynkem)

---

Postavy:
Vilém

• Žárlivý, pomstychtivý, odsouzený na smrt – nevěří ve svou vinu
• Typický romantický hrdina - lituje sám sebe, zatracuje se
• Za svůj osud dává vinu svému otci, který jej v mládí vyhnal z domu

Jarmila

• Krásná mladá dívka, Vilémova přítelkyně, ale zahýbá mu s jeho otcem
• Spáchala sebevraždu

Hynek

• Sám autor, symbol poutníka, vrací se k místu popravy

---

Děj:

1. Zpěv
Báseň začíná oslavou máje, popisem krásné, májové přírody. Jarmila čeká na svého milého u břehu jezera. Místo něj však připlouvá jeho přítel se zprávou, že Vilém má být 2. dne popraven za vraždu Jarmiliny svůdce. Jarmila skočí do jezera a utopí se.

2. Zpěv
Začíná přírodou, zpětně se dozvídáme o Vilémovi. Byl vyhnán jako dítě, vyrůstal v loupežnické tlupě a později se stal jejím vůdcem -> Strašný lesa pán. Zamiloval se do Jarmily, ale zřídka se vídali, citově strádala, nechá se svést otcem Viléma. Vilém netuší, že je to jeho otec, a tak ho zabije. Zjistí se, že je to jeho otec a Vilém je odsouzen ke smrti na kole (inspiraci vzal Mácha ze skutečné události). Sedí ve věži a čeká, až bude popraven, přemítá, zda je to jeho vina. Myslí, že není, podle Viléma je to vina jeho otce, který ho vyhodil. Přemýšlí, co bude po smrti – prázdno – po smrti nebude nic, smrt je totálním zánikem. Vidina smrti je pro něho strašná. Vilém strážci vylíčí svůj osud. Strážný se dostane do melancholického stavu, je mu Viléma líto.

I. Intermezzo
Na popravišti čeká sbor duchů na Viléma.

3. Zpěv
Vilém se loučí s přírodou, kterou už nikdy neuvidí. Obává se, co bude po smrti. (Už nic.) Davy lidí vybíhají na louku, aby si ho prohlédli. Vilém je popraven a jeho tělo je vpleteno do kola.

II. Intermezzo
Vilémovi spoluloupežníci sedí kolem ohně, mlčí. Jsou nešťastní ze ztráty svého vůdce.

4. Zpěv
Do vesnice se vrací sám autor. V hospodě se dovídá příběh Viléma a Jarmily. Opět se vrací prvního máje ke kolu. Děj končí ztotožněním se Máchy s dějem (er-forma => ich-forma) zvoláním „Hynku! Viléme! Jarmilo!“.

---

Vyprávěcí způsoby:

• Přímá řeč

Typy promluv:

• Monolog, pásmo autora

Veršová výstavba:

• Sdružený, střídavý, obkročný

---

Literárněhistorický kontext:
Karel Hynek Mácha

• 1. pol. 19. stol.
• Marinka – osud nešťastné lásky, ideální žena podle Máchy
• Cikáni – podobné téma (lásky, vražda, pachatel popraven), okraj, cikáni = obraz svobody
• Pouť krkonošská – příroda

Romantik – Sabina (libreto k Prodané nevěstě), Nebeský, Frič, Němcová

Pokračovatelé

• Jan Neruda – Hřbitovní kvítí (inspirace Májem)
• Hálek – Večerní písně – lyrika X odlišná forma
• Arbes – Romaneta (Májovec)
• Zeyer – Radůz + Mahulena
• Machar – Confiteor

Májovci – generace, ctí, pokračovatelé

Souč. – sv. 5tice

• Němcová – Babička – soulad s přírodou
• Erben – venkovské prostředí
• Tyl – Strakonický dudák – exotika – útěk + do pohádky
• (do sv. 5tice patří ještě Borovský, myslím)