Strakonický dudák (Josef Kajetán Tyl)

Literární druh: drama
Literární žánr: divadelní báchorka

Téma a motiv:

• Oslava domova a českého lidu
• Peníze křiví vztahy mezi lidmi
• Kritika příživnictví
• Oslava mateřské lásky
• Důraz na domov, národ, vlast, venkov (tam zachovány dobré mezilidské vztahy, lidé poctiví, obětaví)
• Odsouzení ciziny (hlavně peníze, které křiví lidské vztahy)

Časoprostor: 1. pol. 19. stol., Strakonice a okolí, cizina (Turecko)

Kompoziční výstavba:

• 3 jednání
• Chronologická
• Dudy – kouzelný předmět, pokud jim přestane věřit, přestanou ony věřit jemu a hrát, schopnost rozveselit a roztančit lidi
• Děj proložen písněmi

Vypravěč:

• Nezúčastněný, er-forma

---

Postavy:

1) České prostředí a lidové typy

Švanda

• Chudý dudák, sirotek, který se kvůli lásce vypraví do světa, aby vydělal peníze potřebné k sňatku s Dorotkou
• Cílevědomý, naivní, lehkovážný, dobrosrdečný, vychloubačný, ješitný, paličatý, mění se
• Přátelský, podnikavý, naivní, aktivní, upřímný, opravdově miluje Dorotku
• Má dobré srdce X snadno se nechá ovlivnit, nechá se zlákat penězi

Kalafuna

• Švandův přítel, pomáhá Dorotce najít Švandu, hraje se Švandou, má mnoho dětí, flegmatik, má ženu Kordulu, hrdý český prostý člověk, obětavý, srdečný, miluje svou vlast a rodinu

Vocilka

• Podvodník chtějící vytáhnout ze Švandy i poslední peníz, parazit, hamižný, vypočítavý, bývalý student, tulák, příživník, prospěchářský, chytrácký, pokrytec, peníze jsou pro něj nade vše

Dorotka

• Věrná, odvážná, milující, Švandova budoucí žena, skromná, pracovitá, obětavá

Kordula

• Kalafunova žena

2) Panstvo

Princezna Zulika

• Turecká princezna, protivná, povýšená, mluví o sobě ve 3. osobě (Já, malá Zulika), rozmazlená

Král Alendros

Princ Alanír

• Snoubenec Zuliky, má ji rád, nechá Švandu vsadit do vězení

3) Svět víl

Rosava

• Švandova matka, obětavá, milující, víla
• Doprovází Š., požádá ostatní polednice o začarování dud, přesvědčí Dorotku, aby ho vysvobodila od lesních žen
• Důraz na mateřskou lásku

Lesana

• Královna víl, polednic, divoženek, je přísná, věří v lásku

Vztah Švandy a Vocilky – Švanda ho má rád, myslí si, že to s ním myslí době x Dorotka ho prohlédne, má zlé tušení, varuje ho před ním
Švanda X Kalafuna – Voc. ho nemá rád, Kalafuna nakonec podpoří Švandu, aby šel do světa (když slyší hrát dudy)

---

Děj:

Švanda a Dorotka se chtějí vzít. Avšak do jejich lásky se postaví Dorotčin otec Trnka, který s jejich sňatkem nesouhlasí. Svatbu povolí pouze pod podmínkou, že Švanda vydělá peníze, kterými by byl schopen zajistit Dorotku, protože Švanda je chudý sirotek.

Aby Švanda vydělal peníze, rozhodne se jít do světa. S Dorotkou se rozloučí a slíbí jí, že se do měsíce vrátí. Cestou usne na paloučku v lese, kde ho najdou víly. Jeho matka Rosava, jedna z víl, přemluví své kolegyně, aby začarovaly Švandovi jeho dudy, s nimiž bude vydělávání peněz ve světě jednodušší. Rosava přemluví paní všech víl, aby mohla doprovázet Švandu ve světě a ochraňovat ho. Paní víla prosbu vyplní pod podmínkou, že Švanda jí nikdy nespatří. 
Švanda má se svými dudy ve světě velké úspěchy. Jednoho dne potká na svých cestách podvodníka Vocilku, ze kterého učiní sekretáře. Vocilka, nečestný to muž, neustále Švandu šidí, avšak naivní Švanda na jeho podvody stále nepřichází. 
Na svých cestách narazí na princeznu Zuliku, kterou se mu podaří díky svým dudám rozveselit a je mu nabídnuta princeznina ruka. Švanda v cizině zapomíná na svou milou v Čechách a přijímá nabídku. 
Mezitím si Dorotka posteskne po Švandovi, který se dlouho nevrací z ciziny, a s přítelem Kalafunou se vydají Švandu hledat. Dorotce a Kalafunovi se podaří Švandu najít v královském paláci. Do paláce se jim podaří proniknout, avšak Švanda zaslepen Zuličinou krásou se jich nezastane a oba jeho přátelé jsou vyvedeni z paláce ven. V tom přijíždí do paláce Alanír, původní Zuličin snoubenec, kterému její otec slíbil její ruku. Nechá Švandu uvěznit.
Ve vězení si Švanda konečně uvědomí svou chybu. Zjeví se mu tam matka Rosava, která porušila přísný zákaz své paní. Poví mu pravdu o jeho původu. Jelikož porušila slib, uvrhne ji paní všech víl mezi divé ženy, ale před tím pomůže Švandovi uprchnout z vězení, aby se vrátil do Čech za svou milou.

Zrazená Dorotka už nechce o Švandovi nic slyšet, ale do děje se vkládá Rosana a prozradí Dorotce, že je Švanda v ohrožení. Švandu totiž vylákal do lesa Vocilka a chce mu ukrást dudy. V lese je Švanda nucen hrát divým ženám, které ho hodlají utancovat. Objeví se Dorotka a osvobodí Švandu od zlých kouzel. Teď už jejich lásce nic nebrání a společně se vracejí domů. 
Nakonec se i paní všech víl slituje nad Švandovou matkou a odpustí jí.

---

Vyprávěcí způsoby:

• Nevlastní přímé řeči

Typy promluv:

• Dialogy
• Monology
• Scénické poznámky – autorská řeč

---

Literárněhistorický kontext:
Josef Kajetán Tyl

• pol. 19. stol., KH
• Divadla po něm pojmenována
• Květy
• Národní obrození
• Romantik – ve Strakonickém dudákovi motiv exotiky, útěk do ciziny, pohádkový svět
• Účelovost – Poslední Čech – přesvědčit šlechtu, národní obrození
• Moderní české drama
• Historické
• Krvavé křtiny, aneb Drahomíra a její synové – krvavé – zaujmout názvem, přitáhnout
• NE historické – kulisy, aby přesvědčil o svých polit. názorech
• Ze souč.
• Marjánka, matka pluku
• Dramatické báchorky
• Lesní panna aneb Cesta do Ameriky
• Fraška
• Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka – hudba – Fr. Škroup
• Činohry – sentimentální, neživoucí, nerealistické

Současníci

• Komedie - Klicpera, Štěpánek, Thám, Šedivý
• Sv. 5tice – Mácha, Němcová, Erben, Borovský
• Vrchlický – Noc
• Zeyer – Radúz + Mahulena
• Jirásek - Lucerna